Využití umělé inteligence (AI) je v poslední době velmi diskutovanou oblastí, protože s tím, jak se zdokonaluje, vyvstávají nová rizika i výzvy. V oblasti práce s daty je to především téma ochrany autorských práv tvůrců obsahu, na kterém se AI učí a podmínky provozu AI nástrojů. Často se totiž práva vlastníka k obsahu, který je nahraný do služby využívající AI, mohou dostat do střetu s právy provozovatele služby, která plynou z konkrétních podmínek užití služby stanovené samotným provozovatelem.
AI potřebuje ke svému fungování vstupní data, na kterých se učí a která zpracovává. Tato data vytvořil člověk, autor, a jsou tudíž chráněna autorskými právy a nelze je s poukazem na podporu rozvoje umělé inteligence a její zapojování do pracovního procesu opomíjet.
Namátkou například v nedávném oznámení provozovatele mediálního monitoringu Monitora se uvádí, že má tato společnost v plánů využít AI k tvorbě shrnutí novinářských článků. Pokud bude docházet k vytěžování autorského obsahu a jeho dalšímu sdílení se třetí stranou – v tomto případě ChatGPT – je základním předpokladem, že ochrana autorských práv tvůrců obsahu, ať už textového nebo audiovizuálního, bude vypořádána, tedy se souhlasem autorů. Vypořádání práv by mělo být vyvážené, tedy tak, aby byly uspokojeny nároky autora a zároveň se stimulovala další inovace v této oblasti.
Dalším podstatným aspektem v oblasti používání nástrojů umělé inteligence je i fakt, že tyto služby mají svoje podmínky užití. A v nich lze často nalézt ustanovení o tom, že poskytnutá data se stávají pro účely učení a tréninku aplikace jejich majetkem, nad kterým autor zcela ztrácí kontrolu. To musejí mít na paměti zaměstnavatelé, kteří by měli instruovat zaměstnance a obchodní partnery, aby byli obezřetní při sdílení citlivých dat s AI aplikacemi, neboť tímto krokem se data dostávají mimo jejich působnost. Řada institucí i firem, včetně členů SPIR, proto vydala pro své zaměstnance interní směrnice k užívání AI aplikací.