Tisková zpráva
Praha, 5. prosince 2017 – Stejně jako v červnu letošního roku došlo i v posledních týdnech k situaci, kdy reklamy velkých značek byly zobrazeny na platformě s uživatelským obsahem v kontextu, který mohl poškodit jejich prestiž a dobré jméno. SPIR v této souvislosti zaznamenal od svých členů opakované dotazy na vhodný postup, a proto opět upozorňuje zadavatele reklamy, aby při umísťování inzerce distribuované prostřednictvím reklamních sítí na platformách s uživatelským obsahem požadovali záruky, že se jejich reklama nezobrazí vedle urážlivého, násilného nebo jinak nevhodného obsahu.
V druhé polovině listopadu se opakovala situace[1], kdy se globální značky jako například Adidas, Deutsche Bank, eBay, Amazon nebo Mars rozhodly stáhnout svoji inzerci z YouTube, protože se jejich reklamy zobrazovaly před uživatelskými videy, ve kterých se mladé dívky pohybovaly ve spodním prádle, dělaly rozštěp, převalovaly se v posteli nebo si čistily zuby. Většina videí byla nahrána samotnými dětmi. Pedofilové, jak bylo patrné z komentářů pod videy, se k takovému obsahu dostali vyhledáním klíčových slov například v azbuce a algoritmus YouTube pak navrhoval podobné klipy včetně například nahých batolat při koupání. Z pohledu inzerenta se jedná o opakované selhání platformy s uživatelským obsahem, kdy není dostatečná kontrola nad kontextem, v jakém se inzerce zobrazí.
Inzerenti by si měli být vědomi rizika a zvážit, zda garance jsou dostatečné, případně posoudit, jestli efekt reklamy vyváží případný dopad toho, kdy se jejich značka objeví vedle problematického obsahu. Řešením může být rozdělit peníze do reklamy do takových médií, kde má inzerent jistotu, že se zobrazí v – pro značku bezpečném – kontextu. V českém prostředí není platforma s uživatelským obsahem a obchodním modelem srovnatelná s YouTube. Každopádně inzerenti mají na serverech etablovaných domácích vydavatelů jistotu, že k takovým situacím téměř nedochází, protože vydavatelé mají nad svým obsahem kontrolu.
SPIR opět vyzývá zadavatele online inzerce, aby pečlivě zvažovali, zda záruky, které jim platformy s uživatelským obsahem poskytují, jsou dostačující. Situace, kdy se reklama zobrazí vedle nevhodného obsahu, může nastat i u programatického nákupu, za předpokladu, že uživatelem nahraný obsah není správně popsán. Reklamní systém pak nedokáže obsah spolehlivě určit a reklamu zobrazí v takovém kontextu, ve kterém se značka rozhodně nechce prezentovat. Naproti tomu u inzerce zadané v médiích, jejichž obsah je tvořen redakcí, je taková situace minimalizována tím, že vydavatel je za obsah zodpovědný a má ho pod kontrolou.