Považujete za přípustné, aby poskytovatelé připojení blokovali svým zákazníkům přístup k některým internetovým stránkám a základě rozhodnutí úředníka nebo ministerstva?
Důležitou vlastností Internetu je jeho otevřenost, která se projevuje i v požadavku tzv. síťové neutrality. Zavádění jakýchkoliv filtrů, které mají uživatelům bránit v přístupu k určitým internetovým stránkám, je proto a priori podezřelé. Navíc je zde značné riziko kluzkého svahu: jakmile se jednou s blokováním začne, třeba i z dobrých důvodů, bude se postupně šířit do dalších a dalších oblastí a z Internetu se brzy stane intranet. V některých zemích s tím mají své zkušenosti.
Pokud má nějaká instituce mít pravomoc zablokovat přístup ke stránkám, tak jaká?
Když už bychom připustili, že taková pravomoc musí a má existovat, měla by být svěřena jen jednomu státnímu orgánu, který ji bude vykonávat s dostatečnou odpovědností a odborností. Současný návrh zákona o hazardních hrách je nebezpečný v tom, jak je nesystémový. Pravomoc blokovat stránky s nepovolenými hazardními hrami svěřuje Ministerstvu financí, které sice k Internetu nemá žádný zvláštní vztah, má ovšem v působnosti hazardní hry. Pokud by Parlament zákon v této podobě přijal, dal by tím i ostatním ministerstvům návod, aby se pokusila získat obdobnou pravomoc ve sféře své působnosti. Záhy bychom tu mohli mít 14 různých úřadů s cenzorským razítkem, přičemž každý z nich by si sám definoval kritéria, podle kterých bude stránky blokovat. Děsivá představa.
Jaká míra blokace přístupu ke stránkám je ještě přípustná?
Je důležité si uvědomit, že blokování přístupu k Internetu má ústavněprávní rovinu: zasahuje se tím do práva uživatelů vyhledávat a šířit informace, které jim garantuje čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Listina sice omezení tohoto práva připouští, ale pouze tehdy, pokud je nezbytné pro dosažení některého z vypočtených legitimních cílů. To znamená, že přistoupit k blokacím je možné pouze v mimořádně závažných případech a jen tehdy, nelze-li stanoveného cíle dosáhnout jiným způsobem. Osobně mne žádný takový případ nenapadá, proto bych blokaci nezaváděl. Ale i kdyby se v budoucnu objevil nějaký důležitý důvod, který by zavedení blokační pravomoci ospravedlnil, stále by šlo o zásah do základního práva; zákon by ji proto musel upravit s velkou pečlivostí a včetně garancí, že nedojde k jejímu zneužití.