IAB Europe zveřejnila v září 2017 podrobný výzkum provedený agenturami IHS Markit a GfK, který zkoumal význam dat pro digitální reklamu a hospodářství EU a zkušenosti Evropanů s internetem. Výzkum ukázal, že digitální reklama každoročně přispívá k hospodářství EU 526 miliardami eur a také, že většina Evropanů by využívala internet mnohem méně, pokud by webové stránky zavedly placený přístup.
Protože čísla nedokáží věrně vyprávět celý příběh, IAB Europe připravila videa na základě rozhovorů s profesionály z oboru digitální reklamy i samotnými uživateli internetu, na které by měl dopadnout návrh nařízení Evropské komise o soukromí a elektronických komunikacích (ePrivacy). Návrh předpokládá mj. to, že už nebude možné zpracovávat údaje o chování uživatele na internetu pro účely cílení online reklamy bez uživatelova aktivního souhlasu (tzv. opt-in).
Filmaři se ptali Evropanů, co si myslí o pravděpodobném dopadu nařízení na ekonomiku EU, na uživatelský zážitek na internetu i na jejich životy.
Tým procestoval východní, střední a západní Evropu, aby z úst těch, na něž má nařízení dopadnout slyšel, jak digitální reklamní průmysl skutečně využívá data, k jaké změně by podle navrhovaného nařízení došlo a jaký typ zážitku na internetu si přejí sami Evropané.
Ve videích se mj. dovíte:
- že při cílení digitální reklamy na základě cookies, které jsou nově považovány za osobní údaje, se rozhodně nepoužívají adresy, telefonní čísla ani informace o bankovních účtech. Behaviorální reklama se nezaměřuje na konkrétního uživatele, ale na základě kombinovaných, anonymních a sloučených dat stovek tisíc lidí oslovuje např. půl až tři miliony uživatelů najednou.
- Více než 80 % příjmů vydavatelů pochází z digitální reklamy. Nezíská-li vydavatel souhlas uživatele, přijde o tyto příjmy a nebude moci nadále nabízet své služby zdarma. Přitom 83 % Evropanů dává přednost webovým stránkám zdarma s reklamou před placeným obsahem a 69 % uživatelů internetu chce, aby jejich data o používání prohlížeče byla sdílena výměnou za bezplatný přístup k online obsahu.
- Návrh nařízení tak vytváří nerovné podmínky na trhu, protože nahrává globálním firmám, které jsou v přímém kontaktu se svými registrovanými uživateli a mohou tak snáz získat jejich aktivní souhlas, zatímco lokální společnosti, které vytvářejí skutečně bohatý obsah a mají dosud věrné, ale neregistrované uživatele, nedokážou souhlasy získat. Nebudou na ně tudíž moci reklamu měřitelně cílit a o příjmy z reklamy tak přijdou.
Pozice SPIR k ePrivacy zůstává stejná jako v listopadu 2017.
SPIR návrhu Komise ePR vytýká to, že v některých bodech nahrazuje účinné obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a protiřečí mu. Nastavuje například přísnější podmínky pro zpracování méně rizikových dat a nepočítá s právním titulem oprávněného zájmu.
Negativní dopad ePR mohou pocítit všechna odvětví digitálního hospodářství EU. Návrh vytváří dodatečnou zátěž a ohrožuje stávající nabídku a budoucí inovace produktů a služeb pomocí dat. V oblasti poskytování online obsahu bude ohrožena jak cílená reklama, tak nezávislé, tzv. auditované, měření návštěvnosti.
Videa s českými titulky naleznete také zde.