Tisková zpráva
Praha, 27. října 2017 – Evropský parlament (EP) včera přijal kontroverzní stanovisko k návrhu nařízení ePrivacy. Těsnou většinou[1] EP rozhodl, že de facto zakáže obchodní model založený na příjmech z cílené reklamy, díky kterým má uživatel přístup k bezplatnému obsahu a službám za předpokladu, že souhlasí s užitím svých dat v rámci reklamního procesu.
Projednávaný návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích neboli nařízení ePrivacy reviduje stávající tzv. směrnici o cookies. Ze stanoviska, které včera EP přijal, vyplývá, že uživatel by měl pokaždé, když si instaluje či prvně použije software umožňující přístup k internetu, nastavit závaznou a vymahatelnou míru ochrany svého soukromí, tedy de facto dát či nedat souhlas s použitím souborů cookies. A to na každém zařízení. Poskytovatelé obsahu a služeb zároveň nesmí přístup ke službám či obsahu podmínit právě souhlasem s užitím údajů o uživateli.
"Data jsou základním stavebním prvkem celého digitálního ekosystému. Jsou nutná pro měření návštěvnosti a uživatelského chování, které je nutné pro získání inzerce, která je nutná pro získání prostředků na výrobu obsahu. Inzerenti i uživatelé navíc dávají přednost reklamě, která vychází vstříc uživatelským preferencím a méně tak obtěžuje. ePrivacy v přijaté podobě tak znamená drastický zásah do financování produkce obsahu pomocí příjmů z reklamy. Lze očekávat, že dramaticky ovlivní už tak složitou ekonomickou situaci řady médií a omezí pestrost obsahu na internetu," komentuje aktuální vývoj předseda Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) Ján Simkanič.
V rámci vyjednávacího procesu musí nejprve zaujmout EP i Rada svou vlastní pozici a následně začnou jednat o konečném kompromisním znění nového předpisu. EP včera své stanovisko přijal a zaujmul přitom velmi restriktivní a pro byznys jen těžko akceptovatelný postoj: zákaz tracking walls, privacy by default, souhlas jako prakticky jediný právní titul pro zpracování údajů o chování uživatele v prohlížeči atd. Ohrožena je jak cílená reklama, tak nezávislé měření návštěvnosti.
Stanovisko EP ignoruje principy, na nichž je digitální ekosystém založen, a evropský internet tak místo dynamického rozvoje může čekat velký skok zpět. Vydavatelé nebudou schopni zacílit na své publikum efektivně, nebude možné prokázat, že adresáti reklamu viděli, a taková inzerce ztratí svůj smysl, a tím i hodnotu pro inzerenty. Dojde ke snížení příjmů vydavatelů a dosud snadno dostupný bezplatný obsah, jak ho zná Evropa nyní, bude zásadně ohrožen.
Nařízení ePrivacy ovlivní téměř každý aspekt fungování internetu a digitální ekonomiky. Způsob, jakým vstupují data do obchodního modelu na internetu, není snadno pochopitelný, stejně jako role dat ve zlepšování uživatelské zkušenosti. Nová legislativa tak může v důsledku neznalosti zjednodušovat komplexní procesy do té míry, že ohrozí to, co si uživatelé na internetu cení nejvíce – bezplatný a rozličný obsah, který je jedním z pilířů demokratické společnosti. Stejně tak jsou ohroženy technologické inovace, v nichž by se EU tak ráda dostala na vrchol světového žebříčku.
SPIR bude usilovat o to, aby konstruktivní a podrobná kvalifikovaná debata proběhla alespoň na půdě Rady, kde jsou zastoupeny vlády jednotlivých členských států. SPIR s nadějí doufá, že pozice Rady bude realističtější a že Rada v následujících jednáních EP neustoupí.
[1] Z českých europoslanců hlasovali pro návrh Petr Ježek, Kateřina Konečná, Jiří Maštálka, Olga Sehnalová, Pavel Poc, Jan Keller, proti návrhu Dita Charanzová, Pavel Telička, Martina Dlabajová, Evžen Tošenovský, Jan Zahradil, Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Michaela Šojdrová, Jaromír Štětina, Pavel Svoboda, Tomáš Zdechovský.