Stanovisko Sdružení pro internetovou reklamu k novele Zákona o loteriích a sázkových hrách

Dovolte nám vyjádřit naše znepokojení a nesouhlas s oponentním návrhem Rozpočtového výboru PSP k novele zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, kterou se mj. mění Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.

V rámci tohoto pozměňovacího návrhu par. 2a) byl navržen následující text: „Provozovatelé elektronických prostředků jsou povinni zajišťovat nemožnost připojení uživatelů ke stránkám elektronických prostředků nabízejícím či umožňujícím účast na loteriích či jiných podobných hrách provozovatelů, kteří k tomu nemají povolení vydané podle zvláštního právního předpisu 4a), obsahujícím reklamu na takové služby či činnosti, nebo takové činnosti propagujícím či podporujícím.“ Zároveň pozměňovací návrh obsahuje klauzuli o výši sankce, která dosahuje až 10 mil. Kč.

Dovolujeme si vyjádřit náš nesouhlas s tímto návrhem, protože internet je nejen svobodné, ale především na kontrolu velice složité médium. Jakékoliv vnášení prvků cenzury do internetu pak představuje riziko pro volné šíření názorů ve společnosti a může otevřít dveře pro zásadní poškození rozvoje internetu, který představuje stále významnější nástroj pro společenskou diskusi a interakci mezi lidmi. Zdůrazňujeme, že naše sdružení usiluje o společensky odpovědný rozvoj užívání internetu a v žádném případě nebojuje proti tomu, aby stát v odůvodněných případech zakročil proti subjektům, které využívají internet k protizákonné činnosti. Musí k tomu ovšem docházet v jednotlivých řádně odůvodněných případech a nikoliv plošnými zákazy a hrozbou odpojení co do rozsahu takřka neomezeného počtu internetových stránek. Znepokojující je v této souvislosti také ta část návrhu, podle níž by měly být blokovány stránky, které pouze zobrazí reklamu na takovéto loterie či se jen byť o nich zmíní, což by mohlo být vždy vyloženo jako jejich podpora či propagace. Zde je riziko zneužití takovéhoto ustanovení k potlačení nezávislých názorů zcela jednoznačné.

Pokud se týká samotných loterií, jsme toho názoru, že stát má již v současné době dostatek jiných nástrojů pro to, aby se vypořádal s nelegálním provozováním loterií a jiných podobných her jinak, než odpojováním internetových stránek či přístupu k nim. Než o nedostatečné právní předpisy se tak spíše jedná o nemohoucnost státu vynucovat zákazy stanovené v zákonech – a v tomto případě pravděpodobně i neexistenci jasného stanoviska státu k přeshraničním loteriím v rámci Evropské unie, které by umožnilo zavést rozumnou, předvídatelnou a předem promyšlenou regulaci.

Navržená úprava přitom navíc výše uvedené cenzorské zásahy svěřuje soukromoprávním subjektům, tedy poskytovatelům internetového připojení, které nemají ani dostatek kapacit ani dostatek kompetencí k tak závažným rozhodnutím, jako je znepřístupnění fungující internetové stránky a de facto vymazání daného subjektu z mapy internetu. Navíc se tak má dít za situace, kdy nebudou jakkoliv garantována práva těch, jejichž stránky budou znepřístupněny, tyto subjekty ani nemusí být o takovém kroku předem informovány a budou mít jen omezené možnosti včasné a účinné obrany. A to zcela ponecháváme stranou záludnosti běžně používaných reklamních systémů, které umožňují zobrazit na jedné reklamní pozici na internetové stránce různou reklamu různým uživatelů nebo tzv. embedovaná videa, která jsou vysílaná z jiného místa než z navštívené internetové stránky, kterou pouze procházejí.

Nejde jen o čistě technický problém ale i o problém principiální, neboť podle navrhované úpravy by takto měl být blokován např. portál italské státní loterie určený Italům apod. České subjekty nemohou mít povědomí o všech existujících stránkách loterijních společností ve světě, ani o těchto společnostech samých, navíc stránky mohou být psány v jakémkoli světovém jazyce, což zákon také nerozlišuje.

V praxi taková zákonná norma vyvolá pouze chaos a nejasnosti, aniž by pomohla jádru věci. Stát navíc takovouto úpravou zcela rezignuje na své základní funkce a přesouvá řešení svých problémů na třetí subjekty. Apelujeme proto jak na předkladatele novely, tak na ostatní poslance a senátory, aby zvážili svůj postoj vůči této právní normě a umožnili podnikatelským subjektů na internetem nerušené podnikání a odvod daní.

Ján Simkanič, předseda Výkonné rady SPIR

Martin Šebesta, místopředseda Výkonné rady SPIR

Kateřina Hrubešová, Výkonná ředitelka SPIR